Rok průmyslové kultury 2020

Vřetena, tkalcovské stavy a vize. Textilní průmysl ve Vogtlandu

Od září 2020 do dubna 2021 bude muzeum na hradě Mylava (Mylau) zcela ve znamení textilního průmyslu. Již na hradním nádvoří Vás naladí velkoformátové fotografie ohrožených nebo zmizelých technických památek.

Hlavní výstavní část, ve které se nyní nacházíte, se věnuje roli textilního průmyslu v industrializaci Vogtlandu a města Mylava. Tady pro Vás máme připravené interaktivní stanice s tipy, jaké modely můžete vytvořit z upcyklovaných materiálů a probádat tak hravou formou výstavu. Na Vašich modelech si pak můžete některou z technologií vyzkoušet. Pomocí QR-kódů si můžete kromě exponátů v expozici virtuálně prohlížet i naší muzejní sbírku a stálou expozici.

Expozice „Umělecká práce v textilní tradici. Sítotisk Heidi, Thomase a Michalea Petzolda“ v Červené věži (Roter Turm) představuje estetickou stránku úpravy textilu. Na každý měsíc pak máme připravenou jednu přednášku, v rámci které budou hlouběji představeny různé aspekty, které s textilem souvisejí. V říjnu si pak budete moci jednotlivé kroky při výrobě textilu v rámci připravovaného workshopu sami vyzkoušet. A kromě toho můžete během pěších vycházek objevit i zdejší technické památky.

Nová doba

Počínaje druhou polovinou 18. století se tradiční zemědělská společnost v Evropě začala proměňovat v měšťanskou průmyslovou společnost. Na území dnešního Německa probíhal tento vývoj regionálně a časově rozdílně.

Všude však probíhaly procesy změn a vznikaly vynálezy, které zasáhly téměř všechny oblasti života rychle rostoucího obyvatelstva. Z regionálně omezené řemeslné výroby tak začíná vznikat komplexní strojní masová výroba. Nová paliva jako uhlí a plyn nahradila při pohonu sílu větru, vody a lidských paží. Párou poháněná lokomotiva dopravila větší množství lidí a zboží rychle a na větší vzdálenosti, nežli bylo kdy dříve možné.

Mnoho lidí přitahovala města. Jejich naděje, že si jako dělníci v některé z nově vzniklých továren zajistí lepší příjem, se nesplnila všem. Bylo běžné a také nutné, že i ženy a děti musely přispívat k pokrytí životních nákladů. Masová chudoba a politizace velkých části obyvatelstva nakonec vedla k revolučním nepokojům. Politické reformy, které se během nich podařilo podnítit, zrušily feudální panství a v roce 1871 vznikla Německá říše. Boj dělníků o únosné životní poměry trval až do 20. století.

 

Ovce, len a bavlna

Ovčí vlna a len jsou tradičními surovinami textilní výroby ve Vogtlandu. Počínaje 16. stoletím se jako další zdroj vlákna používá bavlna. Od získání surového vlákna až po konečný výrobek vede spousta kroků přes jeho zpracování na nit a spojení nití. Nejznámější technologií je tkaní, kdy se spolu spojují horizontálně napjatá osnova a vertikální útek. Dalšími technologiemi jsou pletení, háčkování, paličkování, plstění, vázání a proplétání.

Již během těchto kroků lze cíleným řazením jednotlivých nití dát textilu individuální podobu. A kromě toho existuje celá řada možností, jak lze na textil umisťovat dekorativní prvky, jako například vyšívání nebo potiskování. Velmi významným způsobem úpravy textilu je barvení. Dlouhou dobu byly dostupné pouze přírodní barvy, které byly od 19. století postupně vytlačeny syntetickými pigmenty.

 

Jsem Mylavan

Kristián Gotthelf Brückner patří mezi průkopníky rané industrializace v Sasku. Jeho inovativnost a podnikatelské schopnosti a z toho vyplývající ekonomický úspěch se staly v severním Vogtlandu měřítkem. Mezi lety 1812 až 1831 byla jeho přádelna největší v celém Sasku.

 

Probuzení malého města.

Díky svým příznivým výchozím podmínkám zaujímá Sasko v procesu průmyslových změn v 19. a 20. století průkopnickou pozici. Je proto také označováno za průkopníka industrializace. Pro decentralizovaný a velmi rozmanitý saský průmysl jsou typické malé a střední firmy, které nalezneme jak ve velkých, středních i malých městech, tak i na venkově. Rozhodující roli tu často hrají podnikatelské osobnosti.

Klíčová odvětví v rozvoji průmyslu představují textilní průmysl a strojírenství. Je tomu tak i ve tkalcovském městečku Mylava (Mylau). Už na počátku 18. století žilo v tomto městě při řece Göltzsch více než tři čtvrtě obyvatel z tkalcovství. Zpracovávali místní, ručně upředenou vlněnou a lněnou přízi. Z Anglie se dovážela strojně předená příze z bavlny a vlny.

Po zastavení dodávek materiálu z Anglie krátce po roce 1800 vypukla i v Mylavě doba zavádění strojů do výroby. Díky finanční podpoře začaly vznikat první přádelny, které tkalcům dodávaly velké množství cenově výhodné příze. A v souvislosti s přádelnami a tkalcovnami vzniká rozmanitý strojírenský průmysl a řada dodavatelů. Podniky z Mylavy tak dokáží na konci 19. století pokrýt veškeré etapy textilní výroby od výchozího materiálu až po hotový výrobek. Další rozvoj hospodářství následoval po připojení města Mylavy k železniční síti v roce 1903.

 

Výroba v hrdých zdech.

Pro průmyslovou výrobu byl využíván i hrad Mylava (Mylau). V celém Vogtlandu to je jedinečné.

Oproti tradičnímu domácímu tkalcovství však mají nové pracovní procesy a stroje v masové textilní produkci speciální nároky na prostor, který ve stísněných měšťanských domech nelze zajistit. Dostatek prostoru i statické stability nabízejí panské kamenné stavby, jako například opuštěné hrady a kláštery. Také právní a politická práva, spojená s držením hradu, jsou pro jejich nyní již měšťanské vlastníky zajímavá.

Mylavský hrad si od roku 1808 pronajímal pro svoji přádelnu Kristián Gotthelf Brückner. Po dobu dvaceti let zde na ručně poháněných spřádacích strojích nechává vyrábět bavlněnou přízi, poté slouží budovy jako kanceláře a sklad. Od roku 1811 sídlí na hradě rovněž firemní škola. Ta je určena pro všechny děti, které pro Brücknera pracují. V roce 1864 se do hradních prostor nastěhovala továrna na potiskování látek Baust, vyrábějící černě potištěné deky z vlněného flanelu. Ještě v roce 2014 bylo možno archeologicky doložit její pozůstatky.

Současně s užíváním vody a později páry a výstavbou železniční sítě začínaly nabývat na významu nové předpoklady, které vedly k opuštění výrobních prostor na hradě. Začal vznikat nový, dosud neznámý typ architektury, kterým byla tovární budova.

 

Globální hráč!?

Ve 20. století vznikla v celém Německu průmyslová společnost s vysokou mírou dělby práce a výrobou zboží v továrnách. Textilní region Vogtlandu si i za těchto okolností dokázal uhájit svůj národní i mezinárodní význam. Textilní výroba zůstává jedním z nejdůležitějších faktorů místní ekonomiky a zaměstnává tisíce lidí.

Kromě přírodních vláken, jako jsou bavlna, vlna a hedvábí, začínají hrát stále větší roli chemická vlákna z celulózy. Paletu surovin obohatila ve třicátých letech 20. století syntetická vlákna, jako polyamidy nebo polyester, vyráběná z nafty. Díky vylepšeným inovacím rostl také stupeň mechanizace výrobního procesu.

Krize dvacátého století však celé odvětví a v něm zaměstnané lidi postihly velmi tvrdě. Katastrofy, jako obě světové války a světová ekonomická krize, přerušily mezinárodní toky zboží. Naléhavě potřebné surové materiály se téměř nedaly dovážet a klesla také poptávka po hotových výrobcích v tuzemsku i v zahraničí. Střední a malé podniky již nemají téměř žádný kapitál potřebný k tomu, aby dokázaly vyrovnat delší propady obratu. A firmy, které v saském a durynském Vogtlandu přežily, byly mezi lety 1945 a 1972 zestátněny a byly z nich vytvořeny velké podniky. Až do roku 1990 se v těchto podnicích vyráběl kvalitní textil a konfekční zboží nejen pro NDR, ale i do celého světa.

 

Dílna nápadů pro hightech textil

Ve výzkumném ústavu textilním Textilforschungsinstitut Thüringen-Vogtland e. V. z.s., - (TITV) v Greizu se připravují základy pro budoucnost tradičního textilního průmyslu. Spojením elektroniky a textilu vznikají flexibilní, inteligentní a funkční materiály a povrchy. Své využití naleznou tyto inovace v elektrotechnice, v lékařské technice, v automobilovém průmyslu, v oblasti sportu a wellness, nebo také v oblasti ochranných oděvů.

Výzkumný ústav TITV Greiz zaujímá v oblasti „Smart Textiles“ vedoucí pozici v celém Německu. Základem inovací je elektricky vodivé vlákno. Na rozdíl od běžných drátů zvládne i praní v pračce a je vysoce odolné proti lámání a ohybu. Díky tomu lze vytvořit textil se zcela novými vlastnostmi, které komunikují se svým okolím.

Šaty, které aktivně září nebo vydávají teplo, již existují, stejně jako senzory ve sportovním oblečení, které slouží ke sledování tepové frekvence. Na ústavu v Greizu ale zkoumají i tak zvané textilní aktory, měnící elektrické signály na mechanický pohyb nebo vytvářející změnu teploty.

 

 

Děkujeme našim podporovatelům a partnerům:

 

Události

Burg-Yoga!

Stressabbau und Beweglichkeit an einem besonderen Ort

Dienstag, 26.10.

Burg Mylau

Weitere Informationen

Konzert zwischen den Jahren

Donnerstag, 30.12.2021 16.00 bis 18.00 Uhr

Burg Mylau

Weitere Informationen

Termíny akcí jsou poskytovány: freizeitkalender.eu